HODNOCENÍ

 

ŠKOLNÍ ŘÁD

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Č. j.: ZŠF/458/2014
Vypracovala: Mgr. Jana Pazderová, ředitelka školy
Pedagogická rada projednala dne: 28. 8. 2014
Směrnice nabývá platnosti ode dne: 1. 9. 2014
Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 1. 9. 2014
Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu.

Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici.

Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. (2) školského zákona. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě ve škole podle § 30 školského zákona, prokazatelným způsobem s ním byli seznámeni zaměstnanci, žáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých žáků.

OBSAH

  1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků.

  1. Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení.

    1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií.

    1. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

    1. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

  1. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

  2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení.

  3. Pravidla chování žáků.

  4. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci, zákonní zástupci nezletilých žáků, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

2. Za první pololetí se vydává žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. Na základě písemné žádosti rodičů (zákonných zástupců) rozhoduje o způsobu hodnocení ředitel školy.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.

7. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

8. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

9. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

1. K ocenění mimořádných výsledků žáka ve studiu nebo jeho příkladného chování je možné využít různé možnosti udělení pochvaly.

Ústní pochvala před ostatními žáky

Ústní pochvala pedagogického pracovníka je plně v jeho kompetenci a důvod jejího udělení projednává s třídním učitelem. Přestože je ústní pochvala udělována za méně výrazný, resp. jednorázový skutek, přihlíží učitel i k celkovému profilu žáka.

Písemná pochvala třídního učitele

Písemná pochvala třídního učitele je plně v jeho kompetenci, je udělována např. za vynikající sportovní výkony, soustavné plnění školních povinností na vysoké úrovni, pomoc slabšímu, spolehlivě vykonanou službu, výrazné zlepšení v některé oblasti aj. Třídní učitel přihlíží i k celkovému profilu žáka. S pochvalou třídního učitele jsou vhodným způsobem seznámeni i rodiče, resp. zákonní zástupci nezletilého žáka.

Pochvala ředitelky školy s případným předáním věcné odměny

Pochvala ředitelky školy je plně v její kompetenci. Třídní, případně jiný učitel navrhuje toto ocenění s řádným zdůvodněním především na jednání pedagogické rady školy. Pochvala ředitele je udělována za významný úspěch žáka, resp. za jeho dlouhodobé mimořádné výsledky, za mimořádný čin, reprezentaci školy, aktivity spojené s ochranou životního prostředí, sportu aj. Vždy je přihlíženo ke studijnímu a morálnímu profilu žáka. Zároveň s udělením pochvaly může být předána i věcná odměna. S pochvalou ředitele školy jsou vhodným způsobem seznámeni i rodiče, resp. zákonní zástupci nezletilého žáka.

2. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,
b) důtku třídního učitele,
c) důtku ředitele školy,

Napomenutí třídního učitele

Je uděleno tehdy, když u žáka dojde ve třech případech k méně závažným porušením školního řádu. Za méně závažná porušení školního řádu se považuje zejména

– neuctivé chování k pracovníkům školy,
– nevhodná úprava zevnějšku,
– nepřezouvání se,
– nepřipravenost na výuku (nenošení pomůcek a úloh),
– pozdní příchody do výuky,
– rušení výuky, např. používáním mobilního telefonu,
– nerespektování pokynů pedagoga při výuce i mimo ni,
– neomluvená absence v rozsahu do 1 vyučovacího dne,
– nedbalostní chování k zařízení školy, znečišťování školy a okolí.

Důtka třídního učitele

Je udělena po napomenutí (při opakovaném méně závažném porušení školního řádu) nebo při závažném porušení školního řádu. Za závažná porušení školního řádu se považuje

– opakované méně závažné porušování kázně přes opakovaná písemně doložená upozornění (zápisem nebo dopisem),
– hrubé a agresivní chování k zaměstnancům školy,
– úmyslné narušování výuky,
– úmyslné poškozování inventáře školy včetně pomůcek a svěřeného materiálu,
– nerespektování příkazu pedagoga,
– dlouhodobá neomluvená absence (delší jak 10 hodin nebo přes 2 vyučovací dny).

Třídní učitel neprodleně prokazatelným způsobem oznámí žákovi a jeho zákonnému zástupci uložení napomenutí nebo důtky a důvody pro jejich udělení.

Důtka ředitele školy

Následuje po důtce třídního učitele (3x méně závažné porušení školního řádu), nebo se uděluje při hrubém porušení školního řádu. Její udělení je vždy projednáno pedagogickou radou. Za hrubé porušení kázně se považuje:

– fyzické napadení spolužáka nebo zaměstnance školy,
– úmyslné způsobení újmy na zdraví jiné osobě,
– krádež nebo úmyslné poškození inventáře, pomůcek a materiálu školy ve větším rozsahu,
– manipulace s drogami, zbraněmi ve škole a na školních akcích,
– kouření, požívání alkoholu, omamných a psychotropních látek ve škole a na školních akcích, účast ve výuce a na školních akcích pod vlivem těchto látek,
– úmyslné pozměnění programového vybavení školních počítačů a školní počítačové sítě,
– úmyslné nepravdivé obviňování, drobné krádeže, hrubé chování a šikanování spolužáků.

3. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

4. Udělení pochvaly a jiného ocenění ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Hodnocení žáka

1.Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování. Nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.

Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí se vyjadřuje takto

  • prospěl(a) s vyznamenáním,
  • prospěl(a),
  • neprospěl(a).

Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

4. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí (nebo po vykonání komisionální zkoušky) prospěl ze všech povinných předmětů. Výjimkou jsou předměty výchovného zaměření. Žák opakuje ročník, pokud neprospěl z některého povinného předmětu.

5. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník

6. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

6. Má-li zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů po vydání vysvědčení, požádat písemně ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá Odbor školství Pardubického kraje. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem nezletilého žáka.

7. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedícím učitel, který má odbornou kvalifikaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise odbor školství Pardubického kraje. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné.

8. V příslušném pololetí může být žák z daného předmětu komisionálně přezkoušen pouze jednou. Žák může v jednom dni konat pouze jednu komisionální zkoušku.

9. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

Pravidla pro sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

5. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:

  • co se mu daří
  • co mu ještě nejde, jaké má rezervy
  • jak bude pokračovat dál

6. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

7. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

8. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti:

  • zodpovědnost
  • motivace k učení
  • sebedůvěra
  • vztahy v třídním kolektivu.

9. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

  1. Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení.

1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií.

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 – velmi dobré,
b) 2 – uspokojivé,
c) 3 – neuspokojivé.

Klasifikace chování

a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období).

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré):
Žák uvědoměle dodržuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla práva a morálky. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu, je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé):
Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu, se zásadami práva a morálky. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje i jiných osob. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé):
Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu, dopouští se závažnějších přestupků proti zásadám školního řádu, pravidlům práva a morálky. Záměrně narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje a jiných osob.

2. Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 – výborný,
b) 2 – chvalitebný,
c) 3 – dobrý,
d) 4 – dostatečný,
e) 5 – nedostatečný.

Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání, a to i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření,
  • předměty s převahou praktických činností a
  • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky očekávaných výstupů ŠVP hodnotí:

  • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
  • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
  • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
  • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
  • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
  • kvalita výsledků činností,
  • osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevu a zákonitosti podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledku jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevu je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevu a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku jeho činnosti a graficky projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

2.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní výchova, pracovní činnosti, informatika. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

  • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
  • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
  • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
  • aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
  • kvalita výsledků činností,
  • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
  • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
  • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
  • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizujevlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokážepostupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

2.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, sportovní hry. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky očekávanými výstupy ŠVP hodnotí:

  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
  • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
  • kvalita projevu,
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice okolního prostředí,
  • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnoupomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou úroveň. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

V případě klasifikace pomocí bodového rozpětí, využívá škola následující hodnotící škálu:

a) Pro kontrolní práci na 1. stupni:

Hodnotící škála

100 % - 90 %bezchybný stavvynikající, příkladný, bezvadný,
1
89 % - 75 %převládají pozitivní zjištění, dílčí chybyvelmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný
2
74 % - 50 %pozitivní a negativní v rovnovázeprůměrný, dobrý
3
49 % - 25 %převaha negativních zjištění, výrazné chybypodprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný
4
24 % - 0 %zásadní nedostatkynevyhovující stav, nedostatečný
5

b) Pro kontrolní práci na 2. stupni:

Hodnotící škála

100 % - 90 %bezchybný stavvynikající, příkladný, bezvadný,
1
89 % - 76 %převládají pozitivní zjištění, dílčí chybyvelmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný
2
75 % - 56 %pozitivní a negativní v rovnovázeprůměrný, dobrý
3
55 % - 36 %převaha negativních zjištění, výrazné chybypodprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný
4
35 % - 0 %zásadní nedostatkynevyhovující stav, nedostatečný
5

2.4. Celkové hodnocení žáka

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a) prospěl (a) s vyznamenáním,
b) prospěl (a),
c) neprospěl (a)
d) nehodnocen (a).

Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

b) prospěl(a), není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

c) neprospěl(a), je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

3. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

1.O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

6. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch

Ovládnutí učiva

 

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

neovládá

Myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 – nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování

 

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

Chování

1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 – uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

  1. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách.

1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech

  • koná-li opravnou zkoušku,
  • požádá-li zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení, na základě nařízení ředitelky školy, v případě, že zjistila, že vyučující porušil pravidla hodnocení.

2. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedícím učitel, který má odbornou kvalifikaci pro týž nebo příbuzný vyučovací předmět. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise odbor školství Pardubického kraje. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Rozhodnutí o klasifikaci je konečné.

3. V příslušném pololetí může být žák z daného předmětu komisionálně přezkoušen pouze jednou.

4. Žák může v jednom dni konat pouze jednu komisionální zkoušku

5. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše z 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

6. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.

7. Ze závažných důvodů může ředitel školy žáku stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

8. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

9. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Individuální vzdělávání

Pokud je ve třídě školy vzděláván individuálně integrovaný žák, vytvoří ředitel školy podmínky odpovídající individuálním vzdělávacím potřebám žáka vedoucí k jeho všestrannému rozvoji.

Hodnocení žáků při plnění povinné školní docházky v zahraničí

Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, a zákonný zástupce rozhodl, že bude současně žákem školy, v níž je zapsán k plnění povinné školní docházky, může konat zkoušku v této škole:

  1. ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu oboru Český jazyk a literatura

  2. v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu oboru vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice

  3. na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu oboru Dějepis a Zeměpis vztahujícího se k České republice

  1. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

  2. Zkouška je komisionální, komisi jmenuje ředitel zkoušející školy podle vyhlášky 48/2005 Sb.

  3. Termín zkoušky určí ředitel školy po dohodě se zákonným zástupcem nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Není-li možno žáka přezkoušet ze závažných důvodů, stanoví ředitel školy náhradní termín, nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

  4. Po vykonání zkoušky vydá škola žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text: „Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona“.

  1. Způsob získávání podkladů pro hodnocení.

  1. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně, písemně nebo prakticky alespoň třikrát za každé klasifikační období. Ve vyučovacích předmětech s dotací tří a více hodin týdně minimálně čtyřikrát. Přihlíží se též k samostatným pracím žáka, jsou-li součástí vyučovacího předmětu.

  2. Vyučující zajistí zapsání známek také do elektronické žákovské knížky (na prvním stupni 1x za měsíc, na druhém stupni 1x za týden) a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

  3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

  4. Termín písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, a termín kontrolní písemné práce oznámí učitel žákům včas a plánovanou zkoušku zapíše do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

  5. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Zohledňuje se diagnostické pozorování žáků, sledování jeho výkonů a připravenosti na vyučování. Se známkami a dalšími okolnostmi hodnocení musí být rodiče seznámeni.

  6. V případě, že má žák povolen individuální studijní plán, obsahuje tento plán také podmínky získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci.

  7. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

  8. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

  9. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

  10. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům a zápisem do elektronické žákovské knížky.

  11. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok.

  12. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

  13. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

  14. Vyučující zajistí zapsání známek také do elektronické žákovské knížky na prvním stupni 1x za měsíc, na druhém stupni 1x za týden a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

  15. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.

  16. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Zohledňuje se bod 3. (způsob získávání podkladů). Se známkami a dalšími okolnostmi hodnocení musí být rodiče seznámeni.

  17. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla v listopadu a v dubnu.

  18. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do programu skolního informačního systému a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

  19. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí na prvním stupni v žákovské knížce a na třídních schůzkách každé čtvrtletí, na druhém stupni tyto informace podávají každé čtvrtletí jak v žákovské knížce, tak na třídních schůzkách. Tyto informace podává třídní učitel nebo učitel také na žádost zákonných zástupců žáka.

  20. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, na které jsou rodiče zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

  21. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

  22. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

  23. Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

  1. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Hodnocení žáků se speciálními potřebami

Zásady klasifikace:

1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení.

2. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

3. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, se po celou dobu docházky do školy věnuje speciální pozornost a péče.

4. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.

5. Kontrolní práce nebo diktáty píší tito žáci až po předchozí přípravě.

6. Pokud je to nutné, není žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

7. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výsledky.

8. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

9. Klasifikace je provázena hodnocením tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, jak mezery a nedostatky překonávat.

Hodnocení nadaných dětí a žáků

Zákonný zástupce může požádat o sestavení individuálního plánu i pro mimořádně nadané žáky, platí zde stejná pravidla, jaká jsou uvedena výše. Z toho pak vychází hodnocení žáka i se všemi níže uvedenými opatřeními.

Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

V případě mimořádného nadání v určitém předmětu může ředitel školy umožnit přecházet na dané předměty do vyššího ročníku. Tomuto musí předcházet organizační opatření. Další formou je umožnění volby nepovinných předmětů pro nadané děti.

Závěrečná ustanovení

  1. Kontrolou provádění ustanovení této směrnice je statutárním orgánem školy pověřen zaměstnanec: zástupkyně ředitele a vedoucí učitelka pro 1. stupeň.
  2. O kontrolách provádí písemné záznamy.
  3. Uložení směrnice v archivu školy se řídí spisovým řádem školy.
  4. Směrnice nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2014
  5. Směrnice nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2014
  6. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 28. 8. 2014.
  7. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli dne 1. 9. 2014, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.
  8. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.

Mgr. Jana Pazderová
ředitelka školy

 

Dodatek č. 1

Změny byly provedeny v částech:

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,

Výchovná opatření

Napomenutí třídního učitele

Je uděleno tehdy, když žák méně závažným způsobem poruší školní řád. Za méně závažná porušení školního řádu se považuje zejména

  • vyrušování při vyučování,
  • používání mobilů a jiné mimoškolní multimediální techniky ve výuce,
  • neuposlechnutí příkazu vyučujícího a dalších pracovníků školy,
  • nevhodné vyjadřování, verbální útoky na spolužáky, vyučující a pracovníky školy,
  • ublížení na zdraví,
  • nedbalostní chování k zařízení školy, znečišťování školy a okolí,
  • nevhodná úprava zevnějšku, opakované nošení pokrývek hlavy ve škole,
  • nepřezouvání se,
  • opakované pozdní příchody na vyučování,
  • zapomínání pomůcek, které jsou nezbytné pro výuku,
  • neplnění povinností třídní služby,
  • porušování školního řádu o přestávkách,
  • porušování pravidel školní jídelny.

Důtka třídního učitele

Je zpravidla udělena po napomenutí třídního učitele (při opakovaném méně závažném porušení školního řádu), nebo při závažném porušení školního řádu. Za závažná porušení školního řádu se považuje

  • opakované méně závažné porušování kázně,
  • úmyslné narušování výuky,
  • opakované hrubé a agresivní chování ke spolužákům, vyučujícím a ostatním zaměstnancům školy,
  • úmyslné poškozování inventáře školy, včetně pomůcek a svěřeného materiálu, ničení majetku spolužáků,
  • přetrvávající pozdní příchody na vyučování,
  • neomluvená absence (závažnost individuálně posoudí třídní učitel),
  • zapomínání pomůcek, které jsou nezbytné pro výuku,
  • drobná krádež,
  • lhaní, podvádění,
  • drobné podvody v ŽK,
  • opakovaná ztráta ŽK.

Třídní učitel neprodleně prokazatelným způsobem (písemně) oznámí žáku a jeho zákonnému zástupci uložení napomenutí nebo důtky a důvody pro jejich udělení.

Důtka ředitele školy

Zpravidla následuje po důtce třídního učitele, nebo se uděluje při hrubém porušení školního řádu. Její udělení je vždy projednáno pedagogickou radou. Za hrubé porušení kázně se považuje

  • časté opakování přestupků, za které již byla udělena důtka třídního učitele,
  • úmyslné způsobení újmy na fyzickém i psychickém zdraví spolužákovi, vyučujícímu nebo jinému zaměstnanci školy (šikana),
  • opakované používání mobilů a a jiné mimoškolní multimediální techniky ve výuce, pořizování záznamů z vyučování,
  • krádež nebo úmyslné poškození inventáře, pomůcek a materiálu školy ve větším rozsahu,
  • úmyslné pozměnění programového vybavení školních počítačů a školní počítačové sítě,
  • kouření, požívání alkoholu, omamných a psychotropních látek ve škole a na školních akcích a účast ve výuce a na školních akcích pod vlivem těchto látek (závažnost individuálně posoudí ředitelka školy po projednání na pedagogické radě),
  • vnášení cigaret, alkoholu a ostatních omamných látek do prostor školy a jejího okolí a na akce organizované školou,
  • vnášení a distribuce nebezpečných předmětů ohrožujících zdraví do prostor školy a na akce školy (pyrotechnika, nůž, zápalky, zapalovač apod.),
  • svévolné opuštění budovy školy či organizované školní akce bez vědomí vyučujícího
  • neomluvená absence většího rozsahu (závažnost individuálně posoudí ředitelka školy po projednání na pedagogické radě),
  • vulgární slovní útok vůči vyučujícím a jiným pracovníkům školy,

  • soustavné vulgární vyjadřování,
  • opakované podvody v ŽK,
  • opakované lhaní.

3. Ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí či důtky a jeho důvody žákovi a jeho zákonnému zástupci prokazatelným způsobem (písemně).

2. Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení.

Klasifikace chování

Stupeň 2 (uspokojivé):

Po projednání pedagogickou radou dostává žák známku z chování 2 za hrubé porušení školního řádu, v případě

  • že bylo uděleno napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy a žák nezlepšil své chování,
  • šikany, projevů rasizmu a xenofobie,
  • hrubých slovních útoků vůči spolužákům, vyučujícím a ostatním pracovníkům školy,
  • soustavného vulgárního vyjadřování a chování,
  • delší neomluvená absence, záškoláctví (závažnost individuálně posoudí ředitelka školy po projednání na pedagogické radě),
  • opakovaného narušování chodu vyučovacích hodin,
  • opakovaného poškozování majetku školy či spolužáků,
  • opakovaného svévolného opuštění budovy školy či organizované školní akce bez vědomí vyučujícího,
  • opakovaného vnášení a distribuce cigaret, alkoholu a ostatních omamných látek do prostor školy a jejího okolí a na akce organizované školou,
  • opakovaného kouření, požívání alkoholu, omamných a psychotropních látek ve škole a na školních akcích a účast ve výuce a na školních akcích pod vlivem těchto látek (závažnost individuálně posoudí ředitelka školy po projednání na pedagogické radě),
  • podvodu,
  • krádeže většího rozsahu,
  • odcizení školní dokumentace,
  • uveřejnění záznamů z výuky.

Stupeň 3 (neuspokojivé):

Je udělena po projednání pedagogickou radou za zvláště hrubé porušení školního řádu, v případě

  •  opakovaného porušování školního řádu, za něž byl udělen 2. stupeň z chování,
  • úmyslného ublížení na zdraví s  fyzickými i psychickými následky,
  • opakované šikany a projevů rasizmu a xenofobie,
  • vysoké neomluvené absence (závažnost individuálně posoudí ředitelka školy po projednání na pedagogické radě),
  • opakované krádeže většího rozsahu,
  • opakované konzumace a distribuce alkoholu a omamných látek ve škole a na školních akcích.

Při hrubém porušení školního řádu nemusí snížené známce z chování předcházet jiné kázeňské opatření.

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených zákonem č.561/2004 Sb.

Závěrečná ustanovení

  1. Dodatek směrnice nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2015
  2. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na pedagogické radě dne 31. 8. 2015.
  3. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli dne 1. 9. 2015, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.
  4. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.

 

Mgr. Jana Pazderová
ředitelka školy

 

Dodatek č. 2

K 1. 9. 2016 proběhly změny v níže uvedených bodech.

I. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Hodnocení žáků se speciálními potřebami

– Vyhláška č. 73/2005 Sb.; 1. 9. 2016 nahrazena Vyhláškou č. 27/2016 Sb.

Hodnocení nadaných dětí a žáků

– Vyhláška č. 73/2005 Sb.; 1. 9. 2016 nahrazena Vyhláškou č. 27/2016 Sb.

Závěrečná ustanovení

1. Dodatek směrnice nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2016
2. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na pedagogické radě dne 31. 8. 2016.
3. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli dne 1. 9. 2016, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.
4. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací v žákovských knížkách, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.

Mgr. Jana Pazderová
ředitelka školy

 

Dodatek č. 3

K 1. 9. 2017 proběhly změny v níže uvedených bodech.

III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.

Třídní učitelé zajistí, aby měl každý žák v programu Edookit zapsány v kartě žáka tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla rodičů a název pojišťovny. V případě žáků, kteří využívají papírovou žákovskou knížku, budou tyto údaje zapsány i v ní.

IV. Způsob získávání podkladů pro hodnocení.

2. Vyučující zajistí zapsání známek do systému Edookit (na prvním stupni 1x za měsíc, na druhém stupni 1x za týden) a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

10. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to prostřednictvím zápisů do systému Edookit, případně do papírové žákovské knížky.

18. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do systému Edookit a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

Závěrečná ustanovení

5. Dodatek směrnice nabývá účinnosti dnem: 1. 9. 2017
6. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na pedagogické radě dne 28. 8. 2017.
7. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli dne 4. 9. 2017, seznámení je zaznamenáno v třídních knihách.
8. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy informací ve školním systému Edookit, řád je pro ně zpřístupněn v hale školy a na webových stránkách školy.

Mgr. Jana Pazderová
ředitelka školy