Jak se žije vojákům na zahraničních misích?

Právě tato otázka se pro naše deváťáky stala tématem, o kterém měli možnost dozvědět se něco více. Ale vezměme to popořadě.

V prostorách chodby u kanceláře školy bylo po dobu několika měsíců možné si prohlédnout unikátní černobílé velkoformátové fotografie zachycující život vojáků na misích. Jejich autorem je rotmistr Daniel Hlaváč, voják z povolání a amatérský fotograf, který se zúčastnil několika vojenských misí v Bosně a Hercegovině, Kosovu a Afghánistánu. U příležitosti ukončení výstavy dostali žáci devátého ročníku ve čtvrtek 12. 12. jedinečnou možnost spojit se s vojenskou základnou Bagrám v Afghánistánu, na níž se Daniel Hlaváč se svými kolegy momentálně nachází. Jednotka je primárně složena z jediné výsadkové jednotky české armády, 43. výsadkového praporu z Chrudimi. Působit zde bude zhruba 6 měsíců.

Kontakt byl navázán prostřednictvím dálkového živého přenosu a žáci si s Danielem Hlaváčem a jeho kolegou, nadporučíkem Petrem Homolou, povídali o životě vojáků na misích a o tom, jaké předpoklady musí účastníci mise splňovat.

Pro oba naše „virtuální hosty“ je tato mise již několikátá v pořadí. Na místě hlídají základnu, na níž přistává velké množství letadel z celého světa, jezdí ale i na obhlídky do města a někdy pobývají mimo základnu třeba i tři dny. Na tyto výjezdy s sebou dostávají balíčky s jídlem v prášku a především dostatek vody.

Ve svém volném čase chodí cvičit, hrají karty, někdo se učí kreslit a někdo má s sebou třeba kytaru… S rodinami vojáci komunikují prostřednictvím aplikací Skype a WhatsApp. Na základně je s nimi přítomen armádní kaplan pro případ krizových situací, jako je např. stres nebo ponorková nemoc.

Žáci se dozvěděli spoustu zajímavých informací. Měli možnost nahlédnout do míst, kam se běžně lidé nedostanou, a zamyslet se nad tím, jaké obrovské fyzické a psychické vypětí práce profesionálních vojáků obnáší. I přesto bylo možná tohle setkání pro některé z nich inspirací, které nasměruje jejich budoucí životní kroky právě do řad naší profesionální armády.

Oběma našim průvodcům bychom chtěli moc poděkovat za jejich čas, který nám věnovali, a přejeme jim, aby se jim i jejich kolegům v jejich profesních i osobních životech vše dařilo.